Český startupový ekosystém vykazuje v posledních letech dynamický růst, vysoký inovační potenciál a významný přínos pro ekonomiku, avšak zároveň čelí několika zásadním výzvám, které je třeba řešit, aby mohlo Česko naplno využít potenciálu svých inovativních firem. To vyplývá z nedávné podrobné analýzy startupového prostředí v Česku, kterou vytvořil Brian Havlín z CzechInvestu.
Startupy v Česku představují více než 150 tisíc pracovních míst, což je více než v tradičních sektorech jako zemědělství nebo ICT. Český ekosystém má stabilní pozici ve světových a evropských žebříčcích, v evropském kontextu se Česko řadí mezi top 20 zemí s nejlepším startupovým klimatem. Největší koncentrace startupů je v Praze a Jihomoravském kraji, přičemž Praha patří mezi top 100 globálních startupových měst.
Analýza ukazuje, že české startupy se často orientují na oblasti jako jsou umělá inteligence, digitalizace, fintech, software a e-commerce. Významnou roli zde hrají také programy podpory jako technologické inkubátory, akcelerátory, venture kapitálové fondy nebo státní granty, které poskytují nejen finance, ale i mentoring a přístup k odborným sítím.
Obrázek 1: Obory českých startupů
Zdroj: Dealroom, 2025 zpracoval CzechInvest
Co se týče financování, v posledních letech činil celkový objem investic do českých startupů přes 4,4 miliardy EUR, s průměrným investičním objemem kolem 5 milionů EUR na startup. Mezi nejvíce financované patří firmy jako Rohlik.cz, Mews, Productboard, ShipMonk nebo Cera, které také významně přispívají k rozvoji celého ekosystému. Nicméně bylo zjištěno, že přístup k financování v raných fázích a internacionalizaci startupů je stále limitovaný.
Obrázek 2: Vývoj počtu investic a výše financování startupů
Zdroj: CzechFounders 2025, zpracoval CzechInvest
České startupy vynikají také v poměru míry přežití – podíl startupů, které přežívají více než tři roky, patří mezi nejvyšší v EU, což svědčí o síle podnikatelské kultury a podpoře inovací. Přes to analýza upozorňuje na potřebu zrychlit administrativní a legislativní procesy, které jsou pro zakládání a rozvoj startupů zatím příliš složité a byrokratické. Zlepšení legislativy by rovněž mohlo podpořit lepší přístup startupů k veřejným zakázkám a dalším příležitostem na trhu.
Významné jsou také fenomény scale-upů a spin-offů, které ukazují schopnost českého trhu nejen zakládat startupy, ale i je dále rozvíjet a úspěšně integrovat do komerční sféry. V roce 2024 je aktivních přes 90 akademických spin-offů, což přispívá k transferu inovací z akademické sféry do praxe.
Celkově analýza doporučuje pro další rozvoj českého startupového ekosystému:
- Posílit přístup k financování, zejména v raných fázích startupů,
- Podporovat internacionalizaci a vstup českých startupů na zahraniční trhy,
- Zjednodušit legislativní a administrativní procesy,
- Investovat do vzdělávání a rozvoje dovedností v oblasti inovací a podnikání.
Podpora startupů tak odpovídá i horizontálním prioritám národní RIS3 strategie, která klade důraz na digitalizaci, inovace a rozvoj lidských zdrojů.
Tento komplexní přehled otevírá prostor pro další diskuzi o strategických krocích, které podpoří dlouhodobou konkurenceschopnost české ekonomiky a přispějí k udržitelnému růstu inovativních firem v národním i globálním měřítku.
Odkaz ke stažení analýzy zde.
Analýza vznikla v rámci realizace projektu „Systémová podpora implementace a řízení Národní RIS3 strategie 2023+“ spolufinancovaného z EU fondů (OP JAK).
