Analýza hodnotového řetězce výroby baterií od Briana Havlína, připravená v rámci projektu podpory Národní RIS3 strategie ve spolupráci s Českým bateriovým klastrem, mapuje komplexní ekosystém tohoto klíčového odvětví v Česku. Studie identifikuje přes 100 firem působících ve všech 14 krajích, rovnoměrně rozložených napříč velikostními kategoriemi, s největším zastoupením v elektromobilitě (40 subjektů) a výrobě BMS modulů (23 firem). Tento řetězec pokrývá osm hlavních segmentů – od těžby surovin přes zpracování materiálů a výrobu akumulátorů až po recyklaci a druhý život baterií – a prokazuje silný potenciál pro udržitelný růst v souladu s evropskými prioritami, jako je Critical Raw Materials Act.
Česko disponuje unikátními předpoklady díky lokálním zdrojům lithia (projekt Cínovec společnosti Geomet) a manganu (Chvaletice od Mangan Chvaletice), které by mohli snížit závislost na dovozu strategických surovin. Zpracování do katod, anod, elektrolytů a separátorů zajišťují významné firmy, zatímco univerzity a akademická pracoviště jako VUT Brno, VŠCHT Praha a AV ČR rozvíjejí inovativní materiály a testovací kapacity. V aplikacích vyniká elektromobilita, BESS a dobíjecí infrastruktura. Bezpečnostní a skladovací systémy, second life i recyklace uzavírají kruh udržitelného modelu.
„Pokud dokážeme propojit všechny články hodnotového řetězce, investovat do vzdělávání a inovací a podpořit spolupráci napříč sektory, může se Česko stát evropským lídrem v oblasti udržitelných bateriových technologií a posílit svou energetickou soběstačnost,“ zdůrazňuje autor analýzy Brian Havlín.
Hodnotový řetězec výroby baterií je pevně propojen s doménami specializace Národní RIS3 strategie, což podtrhuje jeho strategický význam pro českou ekonomiku. V doméně Inteligentní sídla podporují baterie ukládání energie z obnovitelných zdrojů, energetickou efektivitu budov a chytrou infrastrukturu propojenou s přírodním prostředím. Doména Ekologická doprava využívá baterie pro elektromobily, nízkoemisní prostředky a recyklaci materiálů, čímž snižuje emise a zvyšuje efektivitu dopravních systémů. V Pokročilých materiálech, technologiích a systémech hrají roli nanomateriály a kompozity pro vyšší výkon baterií, aplikovatelné i v energetice či průmyslové chemii, včetně energetické efektivity. Doména Zelené technologie a bioekonomika zdůrazňuje baterie pro ukládání OZE, snížení emisí a ekologické výrobní procesy s recyklací. Konkrétně řetězec navazuje na výzkumná témata: syntéza materiálů v DS01KET02 (nové materiály pro dopravu a pokročilé materiály pro akumulaci energie), modularizace baterií v DS03VVI08 (elektronika a digitální technologie pro Průmysl 4.0), elektromobilita v DS04KET03 a DS04VVI01 (nízkoemisní mobilita), bezpečnost a second life v DS04SHUV03 (podmínky aplikace inovací).
Výzkumné a vývojové aktivity na univerzitách a vysokých školách tvoří klíčový pilíř tohoto řetězce. VUT Brno, ČVUT a VŠCHT v Praze, Univerzita Pardubice (UPCE), Akademie věd ČR (AV ČR), Technická univerzita v Liberci (TUL) a Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) jsou zapojeny do činností v rámci bateriového ekosystému. Zaměřují se například na vývoj materiálů, teplotní simulace bateriových celků, modulů a systémů, testování komerčních typů akumulátorů pod různými provozními podmínkami a integraci IoT do BMS. Spolupracují s průmyslem na pokročilých materiálech pro katody, anody a elektrolyty, včetně nových typů akumulátorů. Přispívají k testování modulů i celých baterií, včetně matematického modelování životnosti. Koordinují trendy v klíčových technologiích a podporují spin-offy. Tato spolupráce nejen zlepšuje výkon a bezpečnost baterií, ale umožňuje i praktickou implementaci v reálných podmínkách, což je nezbytné pro konkurenceschopnost.
Silné stránky českého hodnotového řetězce spočívají v centrální geografické poloze, která usnadňuje integraci do EU dodavatelských sítí, dostupnosti klíčových surovin a robustní průmyslové bázi s know-how v chemii, elektrotechnice i automobilovém sektoru. Vědecký výzkum na univerzitách a institucích podporuje inovace, což umožňuje transformaci firem z ohrožených odvětví – například automotive, kde EU čeká rekvalifikace 2,4 milionu pracovníků do roku 2030. Tento základ slibuje ekonomický růst a vyšší soběstačnost za využití multiplikačního efektu propojením segmentů.
Zároveň analýza poukazuje na slabiny, jako nedostatek kvalifikovaných expertů, nedostatečnou infrastrukturu a závislost na asijských technologiích, zesílenou poklesem cen LFP baterií. Hlavní závěry volají po intenzivním vzdělávání a rekvalifikaci, investicích do recyklační sítě, podpoře startupů. Propojení všech fází podle Českého bateriového klastru umožní Česku etablovat toto odvětví s vysokou přidanou hodnotou, posílit energetickou soběstačnost a stát se lídrem v zelené transformaci.
„Děkuji za spolupráci Českému bateriovému klastru během přípravy a realizace analýzy“ dodává Brian Havlín na závěr.
Více se dočtete v celé analýze, která je dostupná zde.
Analýza vznikla v rámci realizace projektu „Systémová podpora implementace a řízení Národní RIS3 strategie 2023+“ spolufinancovaného z EU fondů (OP JAK).
