Ve dnech 24.-25. září 2026 proběhla v sídle OECD v Paříži konference Mission Forward 2026. Spojila globální komunitu působící v oblasti společenských misí, aby se podělila o osvědčené postupy a společné výzvy. Specialisté, zástupci nadnárodních organizací a akademici z celého světa se sešli spolu s tvůrci politik, manažery misí a koordinátory projektů, aby diskutovali o praktických aspektech navrhování, řízení, implementace a hodnocení inovačních politik orientovaných na mise (tzv. MOIP – mission-oriented innovation policy). Za Českou republiku se zúčastnili Tomáš Holinka a Martin Forejt z Ministerstva průmyslu a obchodu. Na konferenci prezentovali poster (přiložen níže) o aktuálním stavu implementace společenských misí v České republice a o hlavních záměrech jejich rozvoje v budoucnosti.
Konference tohoto typu, kterou letos požádalo OECD ve spolupráci s Evropskou komisí, se pořádá každé dva roky. Bylo fascinující sledovat, jak výrazně pokročila diskuse od roku 2024. Z oblasti strategického směřování misí se letošní debaty posunuly k otázkám škálování misí (scaling), posilování společenského blahobytu a konkurenceschopnosti, hodnocení misí, a v neposlední řadě k „exit strategiím“ MOIP politik.
Klíčové poznatky z této konference:
1) Monitorování a hodnocení založené na tzv. teorii změny (Theory of Change) může být velmi flexibilní a přizpůsobovat se výsledkům jednotlivých misí i měnícím se politickým okolnostem.
2) Agentury zaměřené na řešení konkrétních výzev (tzv. challenge-based agencies) mohou při správném nastavení dosahovat lepších výsledků při realizaci misí než tradiční přístupy řízené přímo vládou/konkrétním ministerstvem. Zajímavým příkladem je německá agentura SPRIND (Bundesagentur für Sprunginnovationen).
3) Tvůrci politik by měli být připraveni více riskovat a při financování vizionářských či potenciálně průlomových inovací zapojovat rizikový kapitál.
4) Kombinace veřejného a soukromého financování může výrazně zvýšit rozsah i dopad investic orientovaných na mise.
5) Silnější zapojení soukromého sektoru se stává klíčovým, a to zejména z toho důvodu, že státní rozpočty ve většině vyspělých zemích čelí rostoucímu tlaku. Zajímavý přístup představuje např. finský model Veturi („Lokomotiv“), který využívá veřejnou podporu k podnícení rozsáhlých soukromých investic do výzkumu a vývoje.
Konference nabídla řadu dalších zajímavých témat a příkladů pro inspiraci – od korejského centralizovaného modelu financování vládou iniciovaných misí orientovaného převážně technologicky až po švédský přístup Impact Innovation, který pod společným rámcem orientovaným na mise sdružuje pět velmi různorodých programů. Inspirativní je také kanadský model Challenge Programs orchestrující dynamické výzkumné týmy řešící největší národní i globální výzvy včetně např. Aging in Place Challenge Program, který se zaměřuje na oblast stárnoucí populace. Australská mise Towards Net Zero Mission (Směrem k misi s nulovými čistými emisemi) je inspirací nejen pro snižování emisí na národní úrovni, ale i příkladem přínosu v oblasti regionální a společenské transformace.
Poznatky a zkušenosti sdílené během akce budou přímo podkladem pro detailnější zprávu, která bude zveřejněna v měsících po konferenci, a napomůže lepšímu propsání tohoto nástroje do strategických materiálů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Velké poděkování patří Philippu Larrueovi, Piret Tõnuristové, Charlesi McIvorovi a celému týmu OECD za pozvání do Paříže a organizaci tak podnětné konference – a také všem účastníkům za otevřené, upřímné a inspirativní diskuse. To vše poskytuje mnoho podnětů k zamyšlení pro další kroky při rozvoji inovační politiky orientované na mise v České republice.
