Nová metodika zapojení inovačních infrastruktur do RIS3 ukazuje, jak mohou krajská inovační centra, inkubátory, huby či výzkumné parky efektivněji přispívat k rozvoji regionálních inovačních ekosystémů. Dokument nabízí analýzu současného stavu, příklady dobré praxe i konkrétní doporučení pro národní a krajskou úroveň. Cílem je posílit spolupráci a vytvořit prostředí, které urychlí vznik inovací a podpoří specializované oblasti české ekonomiky.
Začátkem srpna 2025 vydal CzechInvest dokument, který může významně přispět k efektivnějšímu rozvoji českého inovačního prostředí. Metodika zapojení inovačních infrastruktur do RIS3, připravená v rámci projektu Systémová podpora implementace a řízení Národní RIS3 strategie 2023+, nabízí návod, jak systematičtěji zapojovat různé typy inovačních infrastruktur do tvorby a realizace strategií inteligentní specializace.
Co metodika řeší
Dokument se zaměřuje na to, jak mohou inovační infrastruktury – od krajských inovačních center a vědecko-technických parků přes podnikatelské inkubátory, akcelerátory, coworkingová centra až po živé laboratoře, klastry či výzkumné infrastruktury – lépe spolupracovat na rozvoji regionálních inovačních ekosystémů.
Analýzy ukázaly, že zapojení těchto aktérů do regionálních RIS3 strategií je v Česku dosud spíše nesystematické a často se omezuje na několik hlavních institucí. Menší hráči, jako jsou huby nebo coworkingová centra, zůstávají mimo strategické procesy, přestože mohou mít pro rozvoj inovací zásadní význam.
Oborová specializace a domény RIS3
Metodika zdůrazňuje také provázání inovačních infrastruktur s doménami chytré specializace, které představují prioritní obory české ekonomiky s vysokým inovačním potenciálem. Jde například o biotechnologie, zdravotnictví, energetiku, digitalizaci, kreativní průmysly či mobilitu. Právě zaměření inovačních center a inkubátorů na tyto oblasti může výrazně posílit konkurenceschopnost regionů i celé ČR.
Hlavní přínosy metodiky jsou:
- Vyjasnění terminologie – sjednocuje často nejednotně chápané pojmy inovačních infrastruktur.
- Analýzu současného stavu – mapuje, jaké inostruktury v regionech fungují a jak se zapojují do RIS3.
- Příklady dobré praxe z ČR i zahraničí, které ukazují, jak lze spolupráci nastavit efektivněji.
- Návrhy kroků pro národní i krajskou úroveň, včetně doporučení, jak posílit komunikaci, financování či sdílení infrastruktur.
Doporučení a další kroky
Podle metodiky je zásadní, aby národní a regionální úroveň více spolupracovaly a vytvořily pravidelnou komunikační platformu. Ta by měla zlepšit koordinaci mezi inovačními centry, kraji a státní správou a umožnit cílenější podporu specializovaných infrastruktur.
Na národní úrovni dokument doporučuje například úpravu dotačních programů s větším důrazem na vznik start-upů, podporu sdílených specializovaných infrastruktur nebo silnější spolupráci s mezinárodními organizacemi. Kraje by zase měly hledat cesty, jak do RIS3 procesů více vtáhnout i menší lokální hráče.
Koncem roku bude dokument rozšířen o nové příklady dobré zahraniční praxe a podrobnější kapitolu věnovanou start-upům, které hrají klíčovou roli při formování inovačních ekosystémů a zároveň jsou přirozeným „produktem“ inovačních infrastruktur.
„Zjistil jsem, že oborová specializace různých inostruktur, která se inspirovala „shora“ národní či regionální RIS3 strategiemi není častá. Spíš naopak, a to i v zahraničí. Našli byste sice pár příkladů oborové specializace i v ČR, dokonce i tam, kde byste je nehledali, třeba u inovačních hubů. To ale zjistíte až z rozhovorů. Nicméně neřídí se krajskými doménami ani často neparticipují na RIS3 aktivitách. Spíš se řídí potřebami trhu, odborným zaměřením svých zakladatelů (třeba i univerzit) nebo zaměřením soukromých firem a průmyslových klastrů, které v daném regionu působí. Když odmyslíme EDIHy, klastry a testbedy, které se přirozeně specializují, tak u ostatních klíčových inostruktur, jako jsou inkubátory nebo vědecko-technické parky, to už tak neplatí. Dokument není úplně metodikou v přesném slova smyslu, ale dává návrhy kroků ke zlepšení a většímu zapojování všech větších i menších regionálních inostruktur do RIS3 a k prohloubení spolupráce regionů a státu. Je zdrojem užitečných dat a inspirativních informací (ať již jde o příklady ze zahraničí i z ČR nebo definice inostruktur) pro kohokoli, kdo má třeba pochyby o větší roli i menších, lokálních inostruktur v RIS3 a kdo by to chtěl změnit“, říká k Metodice její autor publikace Jakub Hruška z agentury CzechInvest.
„Jsem rád za spolupráci během přípravy a chci poděkovat všem inovačním centrům a expertům, kteří se na Metodice konzultačně podíleli s dávali mi zpětnou vazbu“ dodává na závěr.
Metodika je veřejně dostupná na webu RIS3 (Metodika zapojení inovačních infrastruktur do RIS3.pdf) pod licencí CC BY 4.0 a představuje praktický nástroj pro všechny, kdo se podílejí na rozvoji regionálních inovačních ekosystémů a chytré specializace v ČR.
