Na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) se dne 4. listopadu 2026 uskutečnil workshop „Regionální EDP jako nástroj mezikrajské spolupráce a koordinace s národní úrovní“. Akce navázala na sérii návštěv ve všech krajích České republiky realizovaných v rámci implementace Národní RIS3 strategie a zaměřila se na identifikaci témat s nadregionálním významem, možnosti jejich dalšího rozvoje prostřednictvím Entrepreneurial Discovery Process (EDP) a na roli tzv. inovačních lídrů při budování silných inovačních ekosystémů.
Úvod: od regionálních poznatků k národní koordinaci
Workshop zahájili Daniel Všetečka a Tomáš Holinka z MPO. Hlavním cílem setkání bylo diskutovat, jak efektivně propojit znalost regionálních aktérů s národními strategickými intervencemi a jak využít poznatky získané během krajských návštěv při přípravě budoucích nástrojů podpory výzkumu, vývoje a inovací.
Strategické aktivity na národní úrovni: příprava období po roce 2028
Blok věnovaný národní úrovni představil připravovaný Národní a regionální partnerský plán 2028+, který bude představovat hlavní rámec podpory po skončení současného programového období. Nový model má klást větší důraz na výsledky, investice a reformy, přičemž mezi prioritní oblasti patří průmysl a MSP, výzkum a inovace, digitalizace, dekarbonizace, cirkulární ekonomika a obrana.
Představeny byly rovněž návrhy nových opatření zaměřených na podporu proof-of-concept aktivit a scale-up firem, rozvoj strategických technologií a misí, budování testovacích a experimentálních infrastruktur, podporu účasti českých subjektů v evropských partnerstvích a vznik nástroje na podporu inovačních lídrů inspirovaného zahraničními příklady dobré praxe.
Co jsme se dozvěděli v krajích?
Významnou část programu tvořilo představení závěrů z regionálních návštěv. Diskuse v krajích se zaměřovaly na pět hlavních oblastí: prioritizaci témat s potenciálem přesahu za hranice regionů, sdílení ověřených nástrojů podpory inovací, fungování EDP, identifikaci inovačních lídrů a požadavky směřující na národní úroveň.
Mezi nejčastěji zmiňované odvětvové priority patřily polovodiče a fotonika, energetika, chemie a pokročilé materiály, zdravotnické technologie a autonomní systémy. Kraje současně upozornily na význam rozvoje talentů, transformace tradičních průmyslových odvětví směrem k digitalizaci, nové mobilitě, dekarbonizaci a novým energetickým technologiím.
V rámci sdílení zkušeností byly prezentovány příklady osvědčených nástrojů rozvoje regionálních ekosystémů. Mezi nimi programy zaměřené na přitahování talentů, regionální scouting firem, startupovou podporu, transfer technologií nebo oborové platformy propojující firmy, výzkumné organizace a veřejnou správu. Řada těchto aktivit již dnes představuje inspiraci pro další kraje.
Významná pozornost byla věnována také proměně samotného konceptu EDP. Zatímco první generace EDP byla založena především na networkingu a identifikaci příležitostí, budoucí směřování počítá s důrazem na validaci podnětů, datovou evidenci a zejména následné rozhodování o konkrétních intervencích, projektech a změnách nástrojů podpory.
Inovační lídři: inspirace ze zahraničí i nový směr pro Českou republiku
Samostatný blok byl věnován tématu inovačních lídrů. Eva Brožová z Technologické agentury ČR, představila zahraniční inspirace, zejména finský program Veturi realizovaný agenturou Business Finland. Tento model stojí na podpoře firem s globálními ambicemi, které kolem sebe budují rozsáhlé inovační ekosystémy složené z výzkumných organizací, startupů a menších firem.
Podstatou přístupu je koncentrace veřejných prostředků do strategických technologických misí, které mají vysoký potenciál ekonomického dopadu. Ve Finsku se díky tomuto modelu daří mobilizovat významné soukromé investice do výzkumu a vývoje a vytvářet dlouhodobé technologické roadmapy s horizontem pěti až deseti let. Prezentován byl například ekosystém budovaný kolem společnosti Wärtsilä zaměřený na dekarbonizaci námořní dopravy.
Diskuse se následně zaměřila na možnosti adaptace obdobného přístupu do českého prostředí. Jednou z uvažovaných cest je vznik nového nástroje podpory inovačních lídrů, který by motivoval firmy ke zvýšení investic do výzkumu a vývoje a současně podporoval vznik širších inovačních ekosystémů kolem strategických technologických témat.
Metodika identifikace inovačních lídrů a scale-upů
Na prezentaci navázal Ondřej Pokorný z TC Praha, který představil metodiku identifikace inovačních lídrů a technologických scale-up společností. Metodika kombinuje datovou analýzu, expertní posouzení a regionální validaci. Jejím cílem není vytvářet žebříček nejúspěšnějších firem, ale identifikovat subjekty schopné dlouhodobě určovat směr technologického rozvoje a generovat významný ekosystémový efekt.
Metodika pracuje s pětifázovým procesem od přípravy a screeningu přes hodnocení až po interpretaci a validaci výsledků. U etablovaných firem jsou hodnocena tři klíčová kritéria: existence vlastního finálního produktu, vlastní výzkum a vývoj v České republice a schopnost exportu. U scale-up společností se navíc sleduje doložený růst, technologická jedinečnost a mezinárodní uplatnění.
Předběžné výsledky ukazují, že z více než 1 500 analyzovaných velkých podniků bylo identifikováno přibližně 70 kandidátů na inovační lídry. Současně bylo mezi technologickými scale-upy nalezeno přibližně 35 firem s doloženým růstem a působením na zahraničních trzích. Klíčovým krokem však zůstává regionální validace, která umožní doplnit informace, jež nelze získat z veřejně dostupných zdrojů.
Interaktivní část: role krajů při identifikaci lídrů
Odpolední část workshopu byla věnována moderované diskusi. Účastníci se zaměřili zejména na otázky, jakým způsobem mohou kraje přispět k identifikaci a rozvoji inovačních lídrů, jaká data a kapacity budou potřebovat a jak by měla být nastavena spolupráce mezi regionální a národní úrovní. Diskutována byla také vhodná kritéria pro výběr lídrů, role výzkumných organizací a možnosti podpory mezikrajských technologických ekosystémů.
Shrnutí a další kroky
Workshop potvrdil, že regionální EDP se postupně posouvá od identifikace témat k vytváření konkrétních rozhodovacích mechanismů a intervencí. Zároveň ukázal, že oblast inovačních lídrů představuje jednu z nejperspektivnějších možností, jak propojit regionální znalost aktérů s národními strategickými prioritami. Budoucí práce se proto zaměří na dokončení validace firem, rozpracování metodického rámce a přípravu nových nástrojů podpory, které by mohly být součástí implementace výzkumné a inovační strategie v budoucím programovém období po roce 2028.
Fotogalerie
