Úvod celé akce patřil tradičně uvítacím řečníkům, kteří nastavili kontext letošního ročníku a zdůraznili význam spolupráce při rozvoji inovací ve městech a regionech. Ve svých vystoupeních akcentovali aktuální výzvy, jako je energetická transformace, digitalizace nebo posilování odolnosti měst, a zároveň vyzdvihli roli URBIS jako místa pro sdílení zkušeností a propojování klíčových aktérů napříč sektory. Vystoupili například Jan Kubata (Veletrhy Brno), Karel Havlíček (Ministerstvo průmyslu a obchodu), Petr Štěpánek (Centrum pro regionální rozvoj ČR), Jaromír Wasserbauer (Ministerstvo životního prostředí) nebo Tomáš Dubský (Sdružení místních samospráv ČR). Na zahájení se zároveň zapojil také Miroslav Scheiner (Ministerstvo průmyslu a obchodu), který dlouhodobě propojuje témata smart cities a inovačních ekosystémů v českém prostředí.
Program zahájily debaty zaměřené na budoucnost měst a regionů, roli inovačního ekosystému a investic do rozvoje území. V dalších blocích se prolínala témata, která patří mezi hlavní výzvy současnosti – zejména energetika, digitalizace, udržitelná mobilita nebo odolnost měst. Diskuse se zaměřovaly nejen na strategickou úroveň, ale i na praktické zkušenosti s implementací projektů, včetně sdílení dobré praxe mezi městy a regiony v České republice i zahraničí.
Významnou součástí programu byly rovněž konkrétní prezentace a případové studie. Například město Říčany sdílelo své zkušenosti s dlouhodobým rozvojem inovací ve správě města, zejména v oblasti participace obyvatel, práce s daty a digitalizace služeb veřejné správy. Zazněla také témata spolupráce v rámci Metropolitních oblastí a aglomerací ČR (MOA), které propojují největší česká města a společně řeší klíčové oblasti, jako jsou dopravní infrastruktura, energetika, životní prostředí či strategické investice realizované prostřednictvím nástroje ITI a evropských fondů. Mezinárodní rozměr dodaly bloky zaměřené na evropské lídry městských inovací, kde vystoupili zástupci měst jako Stockholm a Mnichov, kteří představili konkrétní přístupy k plánování a realizaci energeticky udržitelných a digitálně řízených městských čtvrtí. Nechyběla ani konference čisté mobility, která představila aktuální směřování v oblasti bezemisní dopravy a její implementace v podmínkách českých měst.
Vedle konferenční části poskytl URBIS i prostor pro prezentaci inovací v praxi. Návštěvníci měli možnost seznámit se s technologickými řešeními na stáncích vystavovatelů, vyzkoušet si simulaci první pomoci ve virtuální realitě nebo sledovat ukázky robotických technologií. K dispozici bylo také národní kontaktní místo, které nabízelo konzultace v oblasti projektové přípravy a možností financování. Tyto prvky podtrhují praktický charakter akce a její přínos pro rozvoj inovačního prostředí.
I v letošním ročníku byla prezentována témata přímo související s naplňováním Národní RIS3 strategie, zejména důraz na rozvoj inovačního ekosystému, podporu spolupráce mezi aktéry a rozvoj kompetencí pro práci s novými technologiemi.
První z klíčových bloků, „Inovační ekosystém pro 21. století I: živé laboratoře a města jako motory konkurenceschopnosti“, zdůraznil roli měst jako prostředí pro testování a zavádění inovací. Úvodního slova se za národní RIS3 tým z Ministerstva průmyslu a obchodu ujal Tomáš Holinka, který zdůraznil, že konkurenceschopnost regionů nevzniká primárně díky financím, ale díky spolupráci, experimentování a dobře nastaveným strategiím; upozornil, že Česko je na prahu přípravy nové generace RIS3 (2028+), a proto je zásadní jasně prioritizovat oblasti podpory, soustředit se jen na několik klíčových domén a propojit je s evropským kontextem. To vše tak, aby byli zapojeni relevantní aktéři a proměňovali výsledky výzkumu v dlouhodobé systémové změny, a k této transformaci strategie do praxe mohou přispět právě Living Labs.
Inspirativní příklady, ekosystém sítě Innocities a implementaci a strategické sladění ve Finsku představila Monna Salmi. Evropský inovační a technologický region Brainport Eindhoven v Nizozemsku prezentoval Wim De Kinderen (zástupce European Network of Living Labs – EnoLL). Diskutována byla zejména problematika tzv. živých laboratoří (living labs), které umožňují ověřovat nové technologie a služby v reálném prostředí za účasti uživatelů. Tento přístup je zásadní pro zvyšování konkurenceschopnosti regionů, protože podporuje rychlejší přenos inovací do praxe a propojuje veřejný sektor s firmami a výzkumnými organizacemi. Celý workshop hladce proběhl pod taktovkou Participation Factory (Tomáš Rákos, Katya Petrekevich).
Druhý tematický blok, „Inovační ekosystém pro 21. století II: lidé a SMART skills“, se zaměřil na lidský kapitál a rozvoj dovedností potřebných pro digitální a technologickou transformaci. Programem provedla Dagmar Juchelková (VŠB-TU Ostrava, spolupráce na projektu CESMOD), o zkušenosti se podělili nizozemský inovační a ekosystémový mentor Ákos R. Wetters společně s Victorem Scholtenem, ředitelem centra pro podnikání Delft University of Technology a doplnil je Georg Würffel, ředitel německého Centra pro digitální rozvoj (ZDE), který přináší více než 17 let zkušeností se vzděláváním municipalit v oblasti digitálních dovedností. Diskuze zdůraznila, že bez kvalifikovaných lidí a odpovídajících kompetencí nelze potenciál inovací plně využít. Pozornost byla věnována jak vzdělávacím systémům, tak i rozvoji dovedností v rámci veřejné správy a zapojování mladé generace, například prostřednictvím iniciativ typu hackathonů.
URBIS The Smart Cities Meetup 2026 opět ukázal, že inovace (nejen ve veřejné správě) nejsou pouze otázkou technologií, ale především schopnosti spolupracovat, sdílet zkušenosti a systematicky rozvíjet inovační ekosystém. Právě tento přístup je klíčový také pro úspěšnou implementaci RIS3 strategie a pro dlouhodobý rozvoj konkurenceschopnosti českých regionů.
