| Dostupné územní třídění (členění) | ČR |
| Časová řada | 2006 - 2025 |
| Zdroj dat | CENIA |
Ukazatel Přímé hospodářské ztráty z živelních pohrom a technických havárií, který zobrazuje dashboard D1 na grafu G1, patří z hlediska cílů Mise mezi Naturogenní hrozby. Zobrazuje typy živelních událostí a z něj vyplývající výši plnění pojistných škod a plnění z pojištění majetku, které tyto živelní události způsobily a ovlivňují tak hrubý domácí produkt (HDP).
Výše škod je v členění podle jednotlivých typů živelních událostí: povodně, vichřice a krupobití, tíha sněhu.
Nejvyšší podíl pojistného plnění připadá v celkovém součtu přehledu na vichřice a krupobití, nejmenší naopak na tíhu sněhu s ním spojenými újmami na majetku.
Pokud jde o povodně, které jsou na druhém místě v absolutních číslech, zde nacházíme dvě významně vyšší hodnoty. První je v roce 2010, kdy střední Evropu postihly povodně a záplavy (v květnu především severní Moravu a Slezsko, dále také Polsko, Slovensko a Maďarsko; v srpnu pak přišla povodeň na Lužické Nise, která zasáhla severní Čechy, konkrétně Liberecký a Ústecký kraj, dále německé Sasko, a také jihozápadní Polsko). Druhá a absolutně nejvyšší hodnota za sledované období a typ povodně připadá na rok 2013 a přelom května a června, kdy zejména do středních Čech přišla první vlna, následovaná druhou vlnou na severozápadě a severovýchodě Čech, později také v jižních Čechách a třetí odtoková vlna, která proběhla ke konci června v severočeských horských oblastech Krkonoš, Jizerských hor a na území Českomoravské vrchoviny. Synoptickou příčinou povodní roku 2013 dle zprávy ČHMÚ byla tlaková níže, která se vyskytovala nad střední Evropou a přinášela nad oblast Čech, Saska, Bavorska a Rakouska intenzivní srážky postupující na okluzní frontě od severu k jihu.
Výrazně vyšší odlišnou hodnotu od ostatních let ve sledovaném období má u typu tíha sněhu rok 2006, kdy od ledna zasáhla sněhová kalamita v podstatě všechny kraje ČR.
V roce 2024 došlo k mimořádnému meziročnímu nárůstu evidovaných pojistných škod způsobených živelními událostmi. Hlavní příčinou byly rozsáhlé povodně v září 2024, které vedly k výraznému zvýšení počtu i objemu pojistných událostí. Podle statistiky České asociace pojišťoven dosáhly škody sledovaných živelních událostí přibližně 21,5–23 mld. Kč, přičemž naprostá většina připadala na povodně. Povodňové škody dosáhly podle rozpisu ČAP 19,5 mld. Kč oproti 0,4 mld. Kč v roce 2023 a překonaly dosavadní maximum z roku 2013 (7,2 mld. Kč). Mimořádný nárůst proto souvisel zejména s rozsáhlými povodněmi v září 2024. Celkový odhad ekonomických dopadů zářijové povodně 2024 dosáhl podle MŽP 69,9 mld. Kč.
