| Dostupné územní třídění (členění) | ČR, EU |
| Časová řada | 2022 - 2026 |
| Zdroj dat | GII (WIPO) |
| Datum plánované aktualizace: | září 2027[3] |
Globální inovační index (GII) zveřejňuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), specializovaná agentura Organizace spojených národů. Vzhledem k tomu, že inovace jsou klíčovou hnací silou hospodářského rozvoje, GII si klade za cíl poskytnout analýza a hodnocení inovací odkazující na přibližně 130 světových ekonomik.
GII představuje žebříček inovačních schopností a výsledků světových ekonomik. Měří inovace založené na kritériích, která zahrnují 1. Instituce (Institucionální, regulatorní a byznysové prostředí), 2. Lidský kapitál a výzkum (Vzdělávání a terciární vzdělávání, výzkum a vývoj), 3. Infrastrukturu (Informační a komunikační technologie, obecná infrastruktura, ekologická udržitelnost), 4. Propracovanost trhu (Úvěrová, investiční a obchodní diverzifikace a rozsah trhu), 5. Obchodní dovednosti (Znalostní pracovníci, inovační vazby, absorpce znalostí), 6. Transfer znalostí a technologických dovedností (Tvorba znalostí, dopad znalostí, šíření znalostí) a 7. Kreativní výstupy (Nehmotný majetek, kreativní zboží a služby, online kreativita). GII má dva dílčí indexy: dílčí index Innovation Input Sub-Index (Inovačních vstupů 1.-5.) a Innovation Output Sub-Index (Inovačních výstupů 6. a 7.). Dále pak sedm pilířů, z nichž každý se skládá ze tří dalších dílčích pilířů.[1]
GII řadí světové ekonomiky podle jejich inovačních schopností. Jeho cílem je zachytit vícerozměrné aspekty inovací. Česká republika je oproti předchozímu roku o jeden stupínek níže, na 33. místě, mezi 139 světovými ekonomikami podle GII 2026, viz samostatný profilový dokument .
Srovnáme-li umístění ČR a silných inovátorů EU[2], pak podle žebříčku GII 2026 (viz Dashboard V06) platí, že kromě oblastí 3. Infrastruktura a 6. Transferu znalostí a technologických dovedností, kde dosahuje průměrných hodnot, se ve zbylých monitorovaných oblastech ČR ocitá až na konečných příčkách pomyslného žebříčku. Pokud srovnáme roky 2022 a 2023 tak platí, že v žádné oblasti nedošlo k meziroční výrazné změně, krom poklesu v 7. Kreativních výstupech o deset pozic z 33. na 43. místo.
Nejlépe hodnocenými silnými stránkami České republiky v oblasti inovací jsou Export kreativního zboží v % celkového obchodu (1. místo), Komplexnost (náročnost) výroby a exportu (6. místo) a High-tech výroba (6. místo).
[2] Státy EU se silným inovačním potenciálem dle EIS 2022: Irsko, Lucembursko, Rakousko, Německo, Kypr a Francie; dle EIS 2025: Belgie, Rakousko, Irsko, Lucembursko, Německo, Estonsko a Francie.
