Startupový a inovační ekosystém v Česku

Výzkum, vývoj a inovace v Česku (porovnání českých a zahraničně vlastněných firem)

Publikovaný dashboard přináší ucelený pohled na výdaje, strukturu a regionální rozmístění výzkumu a vývoje v České republice se zvláštním důrazem na roli podnikatelského sektoru. Úvodní vizualizace ukazuje, že financování podnikového VaV je v Česku dlouhodobě taženo zahraničním kapitálem. V roce 2024 pocházely zhruba dvě třetiny z přibližně 92,7 miliardy korun, které firmy vyčlenily na výzkum a vývoj, právě od soukromých podniků pod zahraniční kontrolou, zatímco domácí soukromé podniky zajišťovaly přibližně čtvrtinu. Zbývající díl představují relativně menší toky z dalších institucí. Tato struktura potvrzuje, že český inovační ekosystém stojí na kombinaci místního know‑how a silné přítomnosti mezinárodních firem, které do země přinášejí investice, technologie i pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou.

Následující část dashboardu sleduje výdaje podle sektoru provádění. Podnikatelský sektor zde dlouhodobě posiluje a v absolutních částkách převyšuje univerzitní i vládní sféru. Křivka za poslední dekádu ukazuje rychlejší růst podnikových investic než u ostatních sektorů a podíl firem na celkových výdajích na VaV se v čase přibližuje dvěma třetinám. Z vývoje je patrné, že firmy se soustředí nejen na aplikovaný výzkum, ale i na systematické budování interních kapacit, které umožňují rychlejší zavádění výsledků do praxe a škálování nových produktů.

Ještě výraznější obrázek vychází, když se podnikatelský sektor rozloží na domácí společnosti a podniky pod zahraniční kontrolou. Z časových řad je zřejmé, že zahraniční firmy zvyšují svoje investice do VaV rychlejším tempem a v roce 2024 již financují více než dvě třetiny podnikového VaV. Dlouhodobý nárůst jejich podílu svědčí o atraktivitě Česka pro high‑tech výrobu, testování a vývojové kapacity nadnárodních podniků. Zároveň to ale zvyšuje citlivost celého systému na rozhodnutí globálních matek – důležité tedy je, aby se do hodnotového řetězce zapojovaly i české firmy a aby spolupráce s akademickou sférou vedla k šíření znalostí napříč ekonomií.

Dashboard zároveň odpovídá na otázku, odkud zahraniční kapitál do VaV především přichází. Největšími investory jsou Německo a Spojené státy, které dohromady tvoří přibližně dvě třetiny všech podnikových výdajů na VaV podle země vlastníka. V porovnání let 2018 a 2023 oba směry výrazně posílily, přičemž kontinuální růst je patrný i u dalších zemí západní Evropy a vybraných asijských ekonomik. Silná přítomnost německých a amerických firem je konzistentní s odvětvovou strukturou české ekonomiky a zároveň podtrhuje potřebu udržet konkurenceschopnost zázemí, služeb i talentu v regionech, kde tyto firmy soustřeďují vývoj.

Pohled podle odvětví (NACE) potvrzuje dominanci technologicky náročných segmentů. Nejvyšší výdaje směřují do činností v oblasti IT a do automobilového průmyslu, následovaných obory jako výzkum a vývoj nebo elektrotechnika. U automobilového průmyslu navíc téměř celý objem tvoří podniky pod zahraniční kontrolou, což dobře vystihuje současné směřování odvětví – od klasické výroby k sofistikovaným aktivitám zahrnujícím software, elektroniku a vývoj nových platforem. Pro tvorbu vysoké přidané hodnoty je klíčové, aby se mezioborové vazby – například mezi IT a mobilitou – dále prohlubovaly a aby se do vývoje zapojoval širší ekosystém dodavatelů.

Geografická část dashboardu ukazuje silnou koncentraci VaV pracovišť v několika centrech. Nejvíce jich sídlí v Praze, těsně následované Jihomoravským krajem, a významné zázemí má také Středočeský kraj. Tato tři území dohromady soustřeďují téměř polovinu podnikových pracovišť VaV v zemi. Nejde přitom jen o počet institucí, ale i o personální kapacitu. Počet výzkumných pracovníků (FTE) ve firmách pod zahraniční kontrolou roste dlouhodobě rychleji než u domácích podniků a v roce 2024 již převyšuje 30 tisíc přepočtených úvazků, zatímco domácí firmy zaměstnávají přibližně 21 tisíc úvazků. Největší koncentrace zahraničních výzkumníků je ve velkých městech a jejich zázemí, především v Praze, Brně a ve Středočeském kraji, kde se setkává přístup k talentům, univerzitám i výrobním a logistickým kapacitám.

Zajímavý je i strukturální pohled na samotné populace podniků. Z celkového počtu zhruba 2,9 tisíce firem v podnikatelském sektoru, které mají výdaje na VaV, tvoří podniky pod zahraniční kontrolou přibližně pětinu. Jejich investiční a personální záběr je však neúměrně větší než jejich počet, což potvrzuje koncentraci kapitálu a know‑how v menším okruhu velkých nebo středně velkých hráčů. Tato koncentrace může být zdrojem efektivity a rychlého zavádění inovací, současně ale zvyšuje důležitost diverzifikace dodavatelských řetězců a podpory škálování domácích technologických firem.

Závěrečné vizualizace se věnují daňové podpoře VaV a ukazují odlišné chování domácích a zahraničních společností. U domácích firem nejčastěji sahají po daňovém nástroji malé podniky, zatímco u zahraničních je obraz opačný a nejaktivnější jsou velké společnosti. Časové řady zároveň naznačují postupný pokles počtu příjemců napříč segmenty, což může souviset s přísnější administrací, konsolidací podnikových portfolií i s cykličností investic. Interpretace těchto trendů je důležitá pro nastavení podpůrných programů tak, aby nevytlačovaly soukromé investice, ale naopak je doplňovaly v místech s nejvyšším multiplikačním efektem.

Celkově dashboard vykresluje Česko jako zemi, v níž je výzkum a vývoj stále více tažen podnikatelským sektorem a kde významnou roli hraje zahraniční kapitál. Největší investoři přicházejí z Německa a ze Spojených států, klíčovými obory zůstávají IT, automobilový a elektrotechnický průmysl a regionálně dominují Praha, jižní Morava a střední Čechy. Pro udržení dynamiky bude rozhodující rozvoj talentu, propojování firem s akademickou sférou a podmínky pro to, aby se do řetězce VaV zapojovalo více domácích podniků. Dashboard je interaktivní – uživatelé mohou procházet časové řady, srovnávat regiony i odvětví a nahlížet na rozdíly mezi domácími a zahraničními firmami v různých řezech dat. Všechna zobrazená čísla vycházejí z publikací Českého statistického úřadu (2026) a vztahují se k roku 2024, případně 2023 podle dostupnosti v jednotlivých grafech.

Více podrobností se dozvíte v Analýze zapojení českých poboček zahraničních investorů do VaVaI v Česku, kterou vytvořil Brian Havlín. Analýza je dostupná ke stažení zde.

VaVaI v ČR

Český startupový ekosystém

Dashboard poskytuje komplexní pohled na financování startupů v České republice, a to jak z pohledu objemu investic, tak i podle počtu investičních kol, nejaktivnějších investorů a účasti startupů v podporovaných programech. Tato data ukazují strukturu investičního prostředí, identifikují významné hráče na trhu a odhalují trendy v kapitálovém rozvoji českého startupového ekosystému.

Publikovaný dashboard je rozdělen do tří sekcí, v první z nich se zaměřuje na financování českých startupů. Časová řada ukazuje vývoj financování startupů, kde je patrné, že od roku 2006 počet investic do startupů i jejich objem každým rokem roste, tento růst se zastavil až s příchodem pandemie Covid. Nejvíce financí od investorů získaly startupy Rohlik.cz, Mews, Cera, ShipMonk, ProductBoard, GoodData, Ataccama a Kiwi.com. V Česku v této době evidujeme 4 unicorny.

Metriky ukazují, že v Česku působí přes 700 zainvestovaných startupů, do kterých investovalo více než 800 investorů. Průměrný počet investičních kol na startup je 1,13, což indikuje, že relativně velká část firem prochází pouze ranými fázemi financování. Celkový objem publikovaných investic dosahuje 4,76 miliardy eur, přičemž skutečný objem bude pravděpodobně ještě vyšší, protože část transakcí není veřejně dostupná.

Seznam investorů odhaluje i nejviditelnější z nich, mezi které patří StartupYard, Credo Ventures, Lighthouse Ventures či J&T Ventures – každý s více než třiceti až padesáti investičními účastmi.  Tito investoři mohou být označeni za klíčové pilíře českého venture kapitálu, protože významně přispívají k rozvoji celého ekosystému, a to jak finančně, tak prostřednictvím mentoringu, sítě kontaktů a zkušeností s mezinárodním trhem.

Přehled ukazuje, že v Česku již došlo k více než 130 exitům, na nichž se podílelo 121 různých kupujících subjektů. Celková hodnota zveřejněných transakcí přesahuje 13,2 miliardy eur, přičemž průměrné stáří startupu v okamžiku prodeje je přibližně 8,8 roku. Z toho vyplývá, že české startupy typicky potřebují téměř dekádu k dosažení zralosti, která umožňuje úspěšný vstup strategického nebo finančního investora.

Z dashboardu je rovněž patrné, že významnou roli v akviziční aktivitě hrají tuzemští kupující, kteří stojí za 54 exity. Druhým nejsilnějším hráčem jsou investoři ze Spojených států se 29 akvizicemi, zatímco zájem ze zemí západní Evropy (např. Německa, Francie či Spojeného království) je výrazně nižší. To naznačuje, že české prostředí je do velké míry taženo domácím kapitálem doplněným o americké technologické skupiny, které tradičně vyhledávají inovace a technické know‑how ve střední Evropě.

Součástí dashboardu je i tabulka největších známých transakcí. Patří mezi ně především prodeje etablovaných technologických firem, jako jsou Avast, AVG či Mall.cz, jejichž valuace dosahovaly stovek milionů až miliard eur.

Více podrobností se dozvíte v Analýze startupového ekosystému, kterou vytvořil Brian Havlín. Je dostupná ke stažení zde.

Metodologie:

Zdrojem dat je Czech Founders, projekt, který shromažďuje data z veřejných zdrojů, např. z médií specializovaných na startupy. Czech Founders čerpá inspiraci z podobných seznamů startupů v zemích jako Estonsko, Lotyšsko nebo Slovensko. Jejich data jsou v odborné komunitě považována za cenný zdroj informací.

Všechny, které mají významné české zakladatele nebo alespoň významný český tým (nejen české financování). Zahrnuty budou pouze veřejně oznámené (tj. s odkazem na mediální článek) investice se zveřejněnými částkami transakcí a investory. Nekapitálové financování, jako je dluhové financování, veřejné granty, předběžné objednávky (např. Kickstarter) atd., není zahrnuto.

Czech Founders: „Veškerá data byla shromážděna s dobrým úmyslem z veřejných zdrojů. Platnost dat však nelze zcela zaručit, protože data jsou z volně dostupných zdrojů a často je nutné je odhadnout (viz převodní tabulka). Prosím, nezapomeňte data dvakrát zkontrolovat a použít je dle vlastního uvážení. Jakákoli zpětná vazba prostřednictvím komentářů je doporučena a velmi vítána na bit.ly/czstartups. „

Startupový ekosytém