| Dostupné územní třídění (členění) | ČR, EU |
| Časová řada | 2018-2025 |
| Zdroj dat | EK |
| Datum plánované aktualizace: | červenec 2026 |
Evropský srovnávací inovační rámec (EIS), který každoročně zveřejňuje Evropská komise, poskytuje srovnávací analýzu inovačního potenciálu, zejména v zemích EU. Posuzuje relativní silné a slabé stránky národních inovačních systémů a pomáhá zemím identifikovat oblasti, které musí řešit. Inovační výkon se měří pomocí složeného indikátoru, souhrnného inovačního indexu (SII), který zahrnuje řady různých ukazatelů, které sdružuje do hlavních okruhů popisujících čtyři hlavní oblasti inovačního prostředí: Rámcové podmínky pro inovace, Financování inovací, Inovační aktivity a Dopady inovací. EIS kategorizuje členské státy do čtyř inovačních skupin na základě jejich skóre: Leader – inovační lídři (výkon nad 125 % průměru EU), Strong – silní inovátoři (výkon nad 100 % až do 125 % průměru EU), Moderate – mírní inovátoři (výkon nad 70 % až do 100 % průměru EU) a Emerging – slabí inovátoři (výkon pod 70 % průměru EU). Podrobnosti k metodice sběru, zpracování dat a tvorbě indexů jsou uvedeny zde.
EIS 2025 hodnotí Českou republiku na 19. místě (oproti 15. místu minulý rok 2024) jako mírného inovátora (viz Dashboard V08_01) s výkonem na úrovni cca 91 % průměru EU, přičemž inovační potenciál ČR poklesl a vzdaluje se průměru EU a inovačnímu potenciálu silných inovátorů EU. Pokud bude pokles hodnoty inovačního indexu pokračoval tímto tempem, nezařadí se Česká republika mezi silné inovátory EU dříve, než po uplynutí nejméně 20 let (viz Country profile).
Srovnáme-li umístění ČR a silných inovátorů EU[1] meziročně podle žebříčku EIS 2024 a 2025 (viz Dashboard V08_02) v inovačních oblastech, ve kterých je Česká republika v rámci EIS 2025 hodnocena jako relativně silná, pak platí, že významný pokrok učinila Česká republika v oblasti nadstandardních digitálních dovednosti (index Jednotlivci s nadstandardními celkovými digitálními dovednostmi), což dokazuje meziroční srovnání, kdy se ze sedmého místa pomyslného hodnotového žebříčku EU posunula na místo druhé. EIS 2025 sice hodnotí ČR jako silné v oblasti počtu akademických publikací vzniklých ve spolupráci výzkumných pracovníků z obchodního a veřejného sektoru, nicméně pokud provedeme srovnání ČR a silných inovátorů EU (dle EIS 2025) pak platí, že ČR se opakovaně nachází na předposledním místě pomyslného hodnotového žebříčku EU, mírně nad průměrem EU. Zajímavým údajem je stabilní příčka ČR v indexu Zahraniční doktorandi jako % všech doktorandů, která ukazuje na vstřícně a inspirativní prostředí pro zahraniční studenty, kteří však se získanými znalostmi a dovednostmi často ČR po svých studiích opouštějí.
Srovnáme-li umístění ČR a silných inovátorů EU, tentokráte v inovačních oblastech, ve kterých je Česká republika v rámci EIS 2025 hodnocena jako relativně slabá (opět viz Dashboard V08_02), pak platí, že se ČR mezi silnými inovátory EU ocitá ve všech těchto oblastech až na posledním stupni pomyslného hodnotového žebříčku EU. Ať již jde o index Výdaje na rizikového kapitálu, Populaci s terciárním vzděláním, což je významný dlouhodobý nedostatek nebo index Pracovní produktivity.
Výsledky EIS 2025 jednoznačně poukazují na nedostatky inovační výkonnosti České republiky, které se zejména týkají oblasti duševního vlastnictví (nízký počet mezinárodních patentových přihlášek), inovačního ekosystému (nízká mobilita kvalifikovaných pracovníků) a samotného lidského kapitálu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (nízký počet obyvatel ČR s dosaženým terciárním vzděláním). Jak již bylo výše uvedeno, inovační výkonnost ČR za průměrem EU zaostává, a pokud se nenajde dostatečně silný impuls, který by posílil ČR v inovačních oblastech, ve kterých prokazatelně zaostává, nelze v dohledné době očekávat, že se zařadí mezi silné inovátory EU.
[1] Státy EU se silným inovačním potenciálem dle EIS 2025: Belgie, Rakousko, Irsko, Lucembursko, Německo, Estonsko a Francie.
