| Dostupné územní třídění (členění) | ČR, EU |
| Časová řada | 2015 - 2023 |
| Zdroj dat | ČSÚ |
Mezinárodní organizace jako je Evropská komise nebo OECD často ve svých statistických výstupech v oblasti měření inovačních aktivit a technologické vyspělosti jednotlivých ekonomik využívají klasifikaci zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti jeho jednotlivých odvětví. Podle této klasifikace se zpracovatelský průmysl dělí na odvětví s vysokou (high-tech), středně vysokou (medium high-tech), středně nízkou (medium low-tech) a nízkou (low-tech) technologickou náročností.
Definice a vymezení high-tech sektoru a Klasifikace zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti jsou uvedeny na odkaze: https://csu.gov.cz/hightech-sektor.
Přidaná hodnota jsou výkony včetně obchodní marže snížené o spotřebované nákupy a služby. Přidaná hodnota na zaměstnance (přepočtený počet) je vypočtena dělením přidané hodnoty průměrným evidenčním přepočteným počtem zaměstnanců. Pokud se v sektoru high-tech zaměříme na přidanou hodnotu na zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu a ve službách, pak v roce 2023 jednoznačně nejvyšší přidanou hodnotu vykazují Audiovizuální činnosti (CZ-NACE 59+60) 5 072 tis. Kč, Informační činnosti (63) 2 310 tis. Kč, Činnosti v oblasti poskytování ICT služeb (CZ-NACE 61+62) 2 257 tis. Kč a Farmaceutický průmysl (CZ-NACE 21) 2 228 tis. Kč (viz Graf A03a).
Srovnáme-li přidanou hodnotu na zaměstnance v high-tech službách u ČR a u některých silných inovátorů EU[1] (viz Graf A03b), pak platí, že Rakousko, Německo i Francie vykazují stále prakticky o třetinu vyšší hodnotu oproti ČR, přestože se ČR podařilo rozdíl snížit z původní poloviny ve sledovaném období.
[1] Státy EU se silným inovačním potenciálem dle EIS 2022: Rakousko, Německo a Francie.
