Regionální dimenze RIS3 – financování krajských VaVaI ekosystémů

Cílem monitoringu krajských dat je na národní úrovni zmapovat objem finančních prostředků, které v jednotlivých regionech přispívají k implementaci krajských RIS3 strategií. Účelem tohoto monitoringu je zpřesnit zdroje a vstupní data zahrnovaná do tabulky „Financování krajské RIS3 strategie v jednotlivých letech 2024, 2025 a s výhledem do roku 2026“. Finanční tabulka je navázána na horizontální priority Národní RIS3 strategie, které souvisejí s čerpáním podpory pro krajské intervence a aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI). Neinvestiční výdaje na VaV jsou v tabulce vykazovány jako doplňkové náklady k oblastem horizontálních priorit RIS3.Tyto výdaje podporují zejména aktivity typu školení, poradenství či zpracování studií, aniž by vznikal hmotný majetek, a slouží pro monitoring efektivity těchto intervencí. Monitoring je zaměřen na celkové čerpání podpory a je dále členěn na krajské financování a prostředky z evropských fondů. ¹⁾Data jsou sbírána ve spolupráci s jednotlivými kraji a mohou se lišit metodikou vykazování. U některých krajů se mohou v grafech objevit prázdné hodnoty, a to buď z důvodu nečerpání prostředků z daných zdrojů, nebo neuvedení příslušných položek. Je třeba zdůraznit, že data mají primárně sloužit k přehledu čerpání na krajské úrovni. Zároveň mohou být tyto výstupy využity jako inspirace pro navýšení čerpání, například z evropských fondů, zejména u krajů s nižší mírou podpory. Struktura dat obsahuje následující zdroje: krajské a městské rozpočty, dotační fondy EU, dotace z národních programů a soukromé zdroje.

Podpora inovační výkonnosti firem

A Podpora inovační výkonnosti firem je klíčové opatření  krajské RIS3 strategie, které podporuje a posiluje konkurenceschopnost v kraji, zaměřuje se na zvýšení kooperace mezi firmami a výzkumnými organizacemi, zvyšuje přidanou hodnotu a produktivitu skrze produktové a procesní inovace. Podpora se zaměřuje na specializaci v perspektivních sektorech s vysokým potenciálem růstu jako jsou například technologická transformace (Průmysl 4.0), rozvoj digitálních technologií, automatizaci, internet věcí (IoT) nebo další smart technologie.  Krajská RIS3 strategie zároveň podporuje využití evropských a národních inovačních programů, čímž posiluje konkurenceschopnost místních podniků a přispívá k udržitelnému rozvoji regionální ekonomiky.

Z dashboardu D1 A je patrné, že Moravskoslezský kraj v roce 2024 vykazuje nadprůměrné čerpání dotací v oblasti podpory inovací ve firmách ve srovnání s ostatními kraji. Tento vývoj je dán především realizací několika významných projektů zaměřených na inovace, digitalizaci a rozvoj podnikání. Mezi klíčové iniciativy patří vouchery pro podnikatele financované z OP ST (2024), program „Začni to v MSK“ pro nové podniky v rámci Národního plánu obnovy (2025), rozvoj Moravskoslezského inovačního centra Ostrava (SOHZ, 2024 a 2026) a podpora klastrů včetně Moravskoslezského vodíkového klastru (2024). Vysoká míra financování odráží strategický důraz kraje na rozvoj regionální ekonomiky, podporu zaměstnanosti, udržitelné technologie a ekologické inovace. Významnou roli přitom hrají národní i evropské zdroje, zejména OP ST a NPO. Tyto investice přispívají k posilování konkurenceschopnosti firem a podporují strukturální transformaci regionu.

Podpora kvality veřejného výzkumu

B Podpora kvality veřejného výzkumu představuje jeden z klíčových nástrojů krajských RIS3 strategií, které usilují o rozvoj excelence ve vybraných oblastech specializace. Důraz je kladen na posilování spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou, což přispívá k lepšímu přenosu znalostí do praxe. Krajské RIS3 strategie zároveň podporují internacionalizaci výzkumu, zapojení do mezinárodních projektů a zvyšování odborných kapacit, čímž roste význam a přínos veřejného výzkumu pro region. Hlavními pilíři kvality veřejného výzkumu jsou podpora dlouhodobého partnerství mezi výzkumnými institucemi a aplikační sférou, komercionalizace výsledků, zaměření výzkumu na společenské potřeby a priority.

V dashboardu D2 B sledujeme, že Karlovarský kraj vykazuje v letech 2025 a ve výhledovém plánovaném čerpání pro rok 2026 vyšší podporu v oblasti zvyšování kvality veřejného výzkumu ve srovnání s rokem 2024. Tento vývoj souvisí především s postupným rozšiřováním rozsahu a komplexity projektů Institutu lázeňství a balneologie. V roce 2025 proběhla intenzivní fáze realizace projektu, která zahrnovala rozvoj výzkumu, implementaci nových balneologických metod, modernizaci infrastruktury a prohlubování spolupráce s dalšími institucemi. To vedlo k výraznému nárůstu financování. Pro rok 2026 je výhledově plánováno mírně nižší čerpání než v roce 2025, což odpovídá přechodu projektů do fáze stabilizace a dlouhodobé udržitelnosti. V této etapě je možné, že již nebudou potřeba tak rozsáhlé investice a důraz   se bude postupně přesouvat na konsolidaci dosažených výsledků a optimalizaci provozu.

U Moravskoslezského kraje je patrná vysoká podpora kvality veřejného výzkumu, která souvisí zejména se zahájením rozsáhlého infrastrukturního projektu „Vědecko-technologický park Ostrava“. V roce 2024 došlo ke koncentraci finančních prostředků především na výstavbu, pořízení vybavení a technologií a na přípravu zázemí pro inovativní podniky a výzkumné týmy. Rok 2024 tak představoval klíčovou investiční fázi projektu, jejímž cílem bylo vytvořit základnu pro dlouhodobý rozvoj vědeckých a technologických aktivit v regionu. V letech 2025 došlo a v roce 2026 bude výhledově docházet k výraznému poklesu financování, což odpovídá přechodu projektu do fáze provozu a stabilizace. V této etapě jsou prostředky směřovány zejména na zajištění udržitelnosti, pokračování výzkumných aktivit a podporu firem využívajících infrastrukturu parku.

Podpora dostupnosti kvalifikovaných lidí pro výzkum, vývoj a inovace

C Podpora dostupnosti kvalifikovaných lidí pro výzkum, vývoj a inovace je jedním z důležitých předpokladů úspěšné realizace krajských RIS3 strategií, které se zaměřují na rozvoj lidských zdrojů například prostřednictvím podpory technického nebo přírodovědného vzdělávání, posilování spolupráce mezi školami a firmami, zvyšování atraktivity výzkumných kariér, zvýšení počtu kvalifikovaných lidí pro orientovaný a aplikovaný výzkum. Důležitou roli hraje také přilákání udržení a podpora talentů, včetně odborníků ze zahraničí, a podpora celoživotního vzdělávání, které umožňuje pružně reagovat na měnící se potřeby inovační ekonomiky.

Na dashboardu D3 vykazuje Jihomoravský kraj v letech 2024 a 2025 vyšší čerpání podpory v oblasti rozvoje kvalifikovaných lidských zdrojů pro VaVaI ve srovnání s výhledovým plánovaným objemem dotací v roce 2026. Tento vývoj je dán zejména významným zapojením krajských zdrojů do podpory řady projektů, jako jsou iniciativy v oblasti STEM vzdělávání, aktivity organizací Lipka, JCMM, hvězdárna, VIDA! či FabLab.

Také Kraj Vysočina vykazuje v roce 2025 výrazně vyšší čerpání podpory v oblasti kvalifikovaných lidských zdrojů pro VaVaI ve srovnání s rokem 2024 i s plánovaným čerpáním v roce 2026. Tento nárůst je způsoben realizací nového, finančně náročného projektu „Kulturní kreativní centrum Vysočina“.Rok 2025 tak představuje jednorázový výkyv v čerpání podpory, který je dán specifickou investicí financovanou z prostředků EU, zejména z Národního plánu obnovy (NPO).

Podpora využití nových technologií a digitalizace

D Podpora využití nových technologií a digitalizace představuje strategickou prioritu pro zefektivnění veřejné správy a zlepšení dostupnosti veřejných služeb. Analyticky lze říci, že digitalizace umožňuje automatizaci administrativních procesů, což vede k úsporám času a nákladů, a zlepšuje komunikaci mezi kraji, samosprávami a občany. Dále podporuje implementaci „chytrých“ technologií, které mohou zlepšit řízení měst a regionů, například prostřednictvím analýzy dat pro optimalizaci dopravy, energetických systémů nebo poskytování zdravotních služeb. Vzhledem k rychlému rozvoji technologií je však kladen důraz také na investice do digitální infrastruktury a vzdělávání, aby bylo možné maximalizovat potenciál těchto inovací a vyhnout se technologické propasti mezi regiony.

V dashboardu D4 D Moravskoslezský kraj vykazuje významné rozdíly v čerpání finančních prostředků, zejména při výhledovém plánování pro rok 2026, ve srovnání s roky 2024 a 2025. Tento vývoj je dán charakterem realizovaných aktivit. Kraj se v letech 2024 a 2026 zaměřil a bude zaměřovat na projekty EDIH s vysokou investiční náročností, zahrnující Digital Europe, testování technologií a digitalizaci firem. Naopak rok 2025 byl věnován projektům EEN Czechia, poskytujícím poradenství, podporu internacionalizace a „měkké“ inovační služby, jako je podpora firem, digitalizace podniků a odborné poradenství, což se projevilo na výrazně nižším čerpání dotací.

Kraj Vysočina vykazuje v období 2024–2026 nadprůměrné čerpání podpory v oblasti digitalizace ve srovnání s ostatními kraji. Tento vývoj je dán realizací několika významných projektů především z využití z evropských zdrojů, zaměřených především na infrastrukturní a technologický rozvoj, jako jsou projekty ROWANET, digitální technická mapa a rozvoj elektronických služeb veřejné správy.

Podpora neinvestičních nákladů na výzkum a vývoj (VaV)

E Podpora neinvestičních nákladů na výzkum a vývoj (VaV) hrají významnou roli v realizaci krajské RIS3 strategie a aktivit Smart Akcelerátoru, protože pokrývají klíčové provozní a rozvojové činnosti, které jsou klíčové pro transformaci regionů. Jsou to náklady, které nelze financovat z investičních zdrojů. Jedná se například o náklady na networking, odborné služby, vzdělávání, koordinaci inovačních aktérů či podporu vzniku partnerství mezi výzkumnými organizacemi a podniky. V rámci krajských RIS3 a Smart Akcelerátoru tyto prostředky přispívají ke zkvalitnění inovačního ekosystému, posilování strategického řízení a efektivnějšího přenosu znalostí do praxe. Díky tomu dochází k lepšímu využití výzkumného potenciálu regionu a k naplňování priorit inteligentní specializace. Smart Akcelerátor představuje složku financování, která zajišťuje „měkké aktivity“ inovačního ekosystému, a zaměřuje se na budování kapacit a kompetencí pro řízení inovačních strategií.

U dashboardu D5 E  je v Moravskoslezském kraji patrný markantní rozdíl ve výhledovém plánovaní čerpání dotací pro rok 2026 ve srovnání s lety 2024, 2025 a s ostatními kraji. Tento vývoj je důsledkem zásadní změny charakteru projektů. Zatímco v letech 2024–2025 se realizovaly menší projekty, pilotní aktivity, rok 2026 představuje vrchol investiční fáze transformačních projektů financovaných z Operačního programu Spravedlivá transformace (OP ST). Tyto projekty se budou soustředit na rozsáhlé infrastrukturní stavby a budování center, s vysokým podílem financování z EU, což odráží zaměření investic na podporu transformace regionální ekonomiky.